Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky

Přesto, že osady – kostelce – byly zakládány již v 11. – 12. století, první písemná zpráva o našem Kostelci, jako hrazené kostelní osadě na nepravidelném půdorysu kolem obdélníkového náměstí při opevněném kostele stojícím vysoko nad řekou Orlicí, pochází z roku 1316 a objevuje se ve Zbraslavské kronice. Zbytky téměř zaniklých městských hradeb jsou dosud částečně patrny na jižním a  na severním svahu kolem města. Ve středověku, kdy město náleželo k potštejnskému panství, zde kvetla řemeslná výroba, zvláště soukenictví. Doba renesance se vyznačuje pozvolným hospodářským a kulturním rozvojem, který vyvrcholil v baroku. Později, roku 1796, po odkoupení kosteleckého panství rodem Kinských z Vchynic a z Tetova, i v klasicismu. V těchto obdobích město zkrášlila řada pozoruhodných staveb církevních i světských. Jihovýchodně od hlavního náměstí je menší náměstí zvané Jiráskovo s farním kostelem  sv. Jiří, pozdně barokní stavbou z let 1769-1773 a s farou. V ulici podél silnice na Vamberk je budova Starého zámku. Starý zámek byl původně středověkou tvrzí, po  požáru roku 1668 byl přestavěn na rozlehlý barokní zámek, trojkřídlovou dvoupatrovou stavbu. Po požáru v roce 1777 byl zámek přestavěn hradeckým stavitelem Františkem Kermerem. Zůstala dvě dvoupatrová křídla s mansardovou střechou, východní křídlo bylo zbořeno.

Při téže cestě dále k východu  se nachází hřbitov s raně barokním  kostelem sv. Anny z let 1686-1691. Na západní straně u Palackého náměstí stojí kostelík J. A. Komenského, nyní v něm působí sbor Církve československé husitské a českobratrské evangelické. Původní renesanční stavba z let 1580-1586 byla po bitvě na Bílé hoře zasvěcena sv. Václavu. Po roce 1777, kdy vyhořel, byl roku 1785 zrušen a užíván postupně jako skladiště, špitál a chorobinec. V letech 1914-1918 byl rekonstruován arch. Václavem Roštlapilem. Za městem při hlavní silnici k Častolovicím stojí Nový zámek nejvýznamnějšího českého aristokratického rodu Kinských. Kořeny rodu Vchynských (od 17. století Kinských) leží v severních Čechách v okolí Litoměřic na počátku 13. století. Nový zámek je empírovou stavbou z let 1829-1835 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha. Součástí areálu Nového zámku je zámecký krajinářský park upravený v anglickém stylu o rozloze 40 ha s dendrologicky vzácnými dřevinami a rostlinami (alpinium), dovezenými ze světa. Tvoří malé arboretum pro klidné procházky i s poučením. Kulturní památkou z roku 1574 je obdélníková jednopatrová stavba bývalé radnice na náměstí, která vznikla přestavbou měšťanského domu, pozdně barokně upravená Františkem Kermerem a doplněná o hranolovitou věž z roku 1694 (nyní zde sídlí Základní umělecká škola F. I. Tůmy).   Na této budově je umístěna pamětní deska  baroknímu hudebnímu skladateli, rodáku z Kostelce nad Orlicí Františku Ignáci Tůmovi (1704-1774). Ta byla slavnostně odhalena u příležitosti roku české hudby v roce 1974.

Na Palackého náměstí můžeme obdivovat mariánský sloup s balustrádou a se sochami sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Františka z let 1709-1716, empírovou kašnu se sochou nymfy Orlice, Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice, pseudogotický (1874). Dalšími kulturními památkami jsou Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého (1693) u cihelny, Socha sv. Jana Nepomuckého (1693) při cestě do Vamberka, Socha sv. Antonína Paduánského (1747) v Žofínské ulici, Socha sv. Fincence Ferrerského (1753) u ohradní zdi hřbitova a Socha sv. Floriána (1766) u hasičské zbrojnice na Příkopech, přemístěná z Jirchářské ulice. Podrobněji o kulturních památkách v menu Historie.

Město Kostelec nad Orlicí má výhodnou polohu, je na hlavním tahu silnice I/11 Praha – Ostrava, která prochází středem města a od roku 1874 na železniční trati Praha – Hradec Králové – Letohrad – Hanušovice. V roce 1935 byla zřízena zastávka Kostelec nad Orlicí město blíže centra, na niž v současnosti zastavují všechny vlaky. Poloze města odpovídá  velmi dobrá dostupnost pro každého, kdo do města zavítá. Pro vodáky je zde řeka Divoká Orlice, tekoucí od přehrady pastviny u Žamberka k Hradci Králové. Město je vhodné k ubytování pro poznávací výlety do blízké krajiny s letní turistikou a zimními horskými lyžařskými centry Deštné v Orlických horách, Říčky a Rokytnice v Orlických horách. Komplexní informace a služby potřebné pro příjemný a ničím nerušený pobyt rádi podají v Regionálním turistickém a informačním centru na Palackého náměstí.

Se svými místními částmi (Kostelecká Lhota, Koryta a Kozodry) má Kostelec nad Orlicí rozlohu kolem 35 km2, katastrální výměra je 2619 ha. Leží v nadmořské výšce 280 m n. m.. Na území města žije 5 929 obyvatel (stav k 01.01.2024). Za třicetileté války mělo město přes tisíc obyvatel, v roce 1836 už 2 565 obyvatel, v roce 1890 se uvádí počet 3 793, roku 1900 téměř 5 000 a roku 1937 to bylo 5 639 obyvatel.

Pro poznání nejstarších dějin území, na kterém dnes stojí město Kostelec nad Orlicí, jsou jediným historickým pramenem archeologické nálezy. Význam archeologických nálezů je ve sledovaném regionu značný i z období raného středověku. Město má stálou muzejní expozici na Novém zámku, kterou je možné navštívit. Část archeologických nálezů je zde k vidění. Archeologické nálezy jsou podrobněji popsány samostatně v menu Historie.

Město Kostelec nad Orlicí vzniklo na morfologicky výhodném místě na západní výspě mezi údolím Štědrého potoka na severu a údolím Divoké Orlice na jihu, na východě české kotliny. Kostelecko má řadu možností ukázat geologický vývoj v druhohorách až ve čtvrtohorách (podrobně uvádí MARTINEC, P., v publikaci Kostelec nad Orlicí v zrcadle času, ISBN: 978-80-260-9678-8, vyd. Město Kostelec nad Orlicí 2016, ISBN: 978-80-260-9678-8).

Město je zajímavým rekreačním centrem Podorlicka. Leží uprostřed mezi třemi zámky, a to  Častolovickým, Kosteleckým a Doudlebským. Divoká Orlice zde tvoří podobný fenomén jako je tomu na francouzské Loiře. Najdete tu navíc zámky, které jsou v rukou původních šlechtických rodů a tak tu není výjimkou potkat se při prohlídce expozic nebo při posezení v zámeckých kavárnách, či parcích s jejich šlechtickými majiteli a potomky rodů a to s panem Františkem Kinským na Novém Zámku v Kostelci nad Orlicí, s vnukem hraběnky Diany Sternbergové Henrym v Častolovicích a nebo s paní Barborou Tomáškovou, vnučkou Eleonory Dujkové v Doudlebách nad Orlicí. Kulturu ve městě dále provozuje Kulturní dům Rabštejn a městská knihovna.

V oblasti sportovního vyžití nabízí své služby půjčovna loděk v autokempu, městské koupaliště, tenisové kurty, softbalové hřiště. V centru města se nachází fotbalový stadion Rojek aréna s běžeckou atletickou dráhou, skateparkem, workoutovým hřištěm, víceúčelovou sportovní hernou (především stolní tenis, dále pohybová cvičení pro veřejnost). Také lze využít víceúčelové sportoviště za Sokolovnou (nafukovací hala, malé hřiště s umělou trávou, antukové kurty) a  sportoviště Skála v předměstí při příjezdu od Chocně.

Město Kostelec nad Orlicí zřizuje dvě mateřské školy, MŠ Krupkovu a MŠ Mánesovu, jednu Základní školu Gutha- Jarkovského, Základní uměleckou školu F. I. Tůmy a  Dům dětí a mládeže. Na území města se nachází i školy zřizované Královéhradeckým krajem a Ministerstvem školství a to Dětský domov se školou a základní škola, Obchodní akademie T. G. Masaryka a Střední škola zemědělská a ekologická a střední odborné učiliště chladící a klimatizační techniky.