Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky

Starý zámek

Původně renesanční tvrz, založená asi nedlouho před rokem 1620. Svědčí o tom dochované sklepní prostory. Objekt byl přestavěn po požáru roku 1668 (patrně „zárubovským architektem“) a opětně v roce 1770 stavitelem Františkem Kermerem.

Předmětná kulturní památka Starý zámek je významnou kulturní památkou vrcholného baroka zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Volně stojící (pouze na východě byla připojena přízemní kolna) dvoupatrová budova, z malé části podsklepená dvoukřídlá stavba (torzo původního trojkřídlého záměru) ze smíšeného zdiva, s členěnou vápennou omítkou (nátěr oranžovo-okrovou barvou). Dispozice západního křídla je jednotraktová, hlavního (jižního křídla) dvou až třítaktová, s chodbou (v přízemí původně otevřenou arkádami) při severním průčelí.  Výklenky otvorů v interiéru jsou převážně se šikmými špaletami, v přízemí z velké části se segmentovými záklenky. Dochovalo se jen několik profilovaných výplňových dveří z 19. století, ostatní jsou novodobé, v ocelových zárubních. Dvě prostory pod jihovýchodní částí stavby jsou sklepy. Jsou přístupné zalomeným betonovým schodištěm zpod schodiště hlavního. Zaklenutí spodního ramene je segmentové, provedené z lomového kamene do bednění ze širokých prken.  Severní část je východními prostory oddělena kamennou příčkou a přístupna schodištěm v síle dělící zdi ze severní chodby. Schodiště je dvouramenné, s plnou vřetenovou zdí, na mezipodestě dvě  pole plochové klenby, oddělené (i od stoupavých segmentových kleneb na rameny) stlačenými pasy, obloženo šedým mramorem. Před nástupním ramenem zárubeň dveří, tvořená nahoře vykrajovanou profilovanou římsou, nad ní v půlkruhu vyřezávaný „sluncový“ motiv. Jižně od schodiště místnost se segmentovou klenbou. V 1. Patře je  provedení schodiště stejné jako v přízemí, dispozice je porušená novodobými příčkami.

Krov je novodobý (kolem roku 1970). Okna jsou r roku 1986 zdvojená, v přízemí a 1. patře osmitabulková, ve 2. patře šestitabulková. Střecha je mansardová. Komíny z režného cihelného zdiva.

V chodbě vlevo u vchodu je do zdi zasazena červená mramorová deska, přenesená sem za pozemkové reformy v první republice z původního místa na později zbořené bráně dvora Kostelecké Lhotky.

Nese nápis:   CASPAR . VON GRAMB                       Překlad: Kašpar z Grambu

                      ROM.  KAY. MAY                                   římského císařského majestátu

                      OBRISTER                                             podplukovník

                      LEUTENANT

                      pod ním grambovský znak

                      po stranách znaku: C.V.G

                      pod znakem letopočet 1627

Po dokončení výstavby Nového zámku byl Starý zámek ve třicátých letech 19. století přeměněn na tzv. panský dům, v němž byly umístěny úřadovny a byty panských úředníků. Roku 1945 byl Kinským majetek zabaven a kostelecký Starý zámek pak sloužil jako ředitelství Státního statku. Od roku 1997 je objekt opět majetkem rodu Kinských. Jednou z posledních částečných oprav prošel zámek v letech 1985 – 1991, kdy byl opraven interiér a plášť. Zámek nebyl dle tehdejších zvyklostí a možností opatřen vodotěsnou izolací. V posledních letech došlo k výraznému nárůstu vlhkosti v základech a ve zdivu a tím následně k degradaci vnitřních i vnějších omítek i vlastního zdiva.  Současný vlastník provádí jeho cílenou údržbu ve snaze výhledově jej zhodnotit. V loňském roce bylo uskutečněno odstranění vlhkosti (sanace) zdiva z přízemí objektu.  Stavební pozemek se nachází v těsné blízkosti nákupního střediska Konzum a přilehlého parkoviště. Ze vstupní strany navazuje na Tyršovu ulici, a ze západní strany na ostatní zelenou plochu.

Před vchodem do zámku je v dlažbě z drobných kostek znak Kinských. Objekt je dokladem historického vývoje šlechtických sídel regionu.

V 70. letech 20. století byly zbourány přilehlé budovy hospodářského dvora.