Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky

Informace o dění v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí za říjen 2017
Aktuální stav fyzicky přítomných klientů ke dni 31.10.2017: 187
Nejpočetněji zastoupené skupiny klientů: Ázerbájdžán, Ukrajina, Arménie, Rusko, Gruzie.
Pobytové středisko nemá žádné informace o nečekaném navýšení klientů.

Přehled nelegální migrace za měsíc říjen 2017

Podané informace poskytla Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Více k dispozici na webových stránkách www.mvcr.cz/migrace/.

Jednotlivá zařízení pro zajištění cizinců k datu 15.10.2017:

Vyšní Lhoty:

• zařízení slouží k ubytování samostatných mužů zajištěných na Moravě

• k datu 15.10.2017 bylo v zařízení ubytováno 13 cizinců ze 7 zemí.

Bělá pod Bezdězem:

• zařízení je určené k ubytování rodin a žen zajištěných na celém území ČR

• k datu 15.10.2017 bylo v zařízení ubytováno 5 osob ze 2 zemí.

Balková (dne 14.11.2016 se ZZC přesunulo z Drahonic do areálu v Balková):

• zařízení je určené k ubytování samostatných mužů zajištěných v Čechách

• k datu 15.10.2017 bylo v zařízení ubytováno 41 cizinců.

Aktuální situace v zemích EU:

Ministři vnitra visegrádské skupiny (V4) na schůzce v Budapešti dne 5. 10. znovu odmítli jako nefunkční mechanismus přerozdělování migrantů navržený Evropskou komisí. Varovali zároveň, že zavedení takového permanentního mechanismu by mohlo migrační krizi jen prohloubit. Ve své tiskové zprávě o tom informovalo slovenské ministerstvo vnitra. Účastníci schůzky, na níž českého ministra Milana Chovance zastupoval jeho první náměstek Jiří Nováček, rovněž podepsali společnou deklaraci, v níž odmítli tlak, který EK vyvíjí na země, jež nenaplnily povinné kvóty pro přerozdělení migrantů. Zdůraznili, že pomoci Evropě vyhnout se situaci, s níž byla konfrontována v roce 2015, může jen důsledná ochrana vnějších hranic, dodržování schengenských pravidel, pokračování dohod se středoafrickými zeměmi a podpora libyjského akčního plánu.

Francie
Deseti tisícům uprchlíků z Blízkého východu a Afriky umožní v následujících dvou letech francouzská vláda legální vstup do země. Tito běženci se nyní nacházejí v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Nigeru a Čadu. Po setkání s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky Filippem Grandim to oznámil prezident Emmanuel Macron. Paříž tím chce mimo jiné snížit počet lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy po Středozemním moři.

Německo
Německé vládní strany CDU a CSU se podle agentury DPA na jednání dne 8. 10. v Berlíně dohodly na stanovení horní hranice pro přijímání uprchlíků na 200 000 ročně. Omezení počtu přijímaných běženců na 200 000 ročně dlouhodobě požadovala CSU, která se dokonce nechala slyšet, že bez takové hranice nevstoupí do nové vlády. Dohoda nepoužívá výraz 'horní hranice'. Do počtu 200 000 se mají počítat žadatelé o azyl, uprchlíci, lidé, kteří v Německu dostanou doplňkovou ochranu, rodiny běženců, kteří už ve spolkové republice jsou, nebo uprchlíci přerozdělovaní v rámci kvót. Odečítat se naopak budou běženci, kteří Německo dobrovolně opustí, nebo budou deportováni. Dohoda počítá i s výjimkou pro zvláštní situace, v nichž by vláda a Spolkový sněm mohly limit zvýšit, nebo naopak snížit. Všichni noví žadatelé o azyl by do vyřízení svých žádostí čekali ve zvláštních centrech.

Německá vláda rozhodla, že prodlouží pohraniční kontroly o dalších šest měsíců. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière v písemném prohlášení uvedl, že úřady budou pokračovat v kontrolách na hranici Německa s Rakouskem a také u leteckých spojů z Řecka.
Od začátku letošního roku požádalo o azyl v Německu 139 635 lidí. Většina žadatelů pochází ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, oznámilo německé ministerstvo vnitra. Podle agentury Reuters je velmi nepravděpodobné, že počet azylantů do konce roku přesáhne 200 000, což je horní mez pro příjem uprchlíků, na které se dohodla CDU s bavorskou CSU. Počet nově příchozích žadatelů o ochranu dlouhodobě klesá. V září Německo zaregistrovalo 14 688 běženců, což je o zhruba 10 % méně než v předchozím měsíci.

Rakousko
Počet žádostí o azyl v Rakousku letos podle dosavadních informací zřejmě ani zdaleka nepřekročí stanovenou horní hranici 35 000. Vyplývá to z vyjádření rakouského ministerstva vnitra, podle kterého v prvních osmi měsících letošního roku v Rakousku o azyl požádalo zhruba 17 000 lidí. Největší skupinou žadatelů o ochranu tvoří v Rakousku nadále Syřané následovaní Afghánci.

Slovensko
Slovenská policie rozbila gang převaděčů, který působil na slovensko-ukrajinské hranici. Členy převaděčské skupiny byli i policisté a za každého migranta inkasovali 200 až 400 eur (5 200 až 10 400 Kč). Gang dostal nelegálně do Slovenské republiky 275 osob.
Aktuální situace v zemích balkánské trasy:
Mezinárodní zdravotnická organizace Lékaři bez hranic (MSF) znovu obvinila bulharskou, chorvatskou a maďarskou policii z násilí páchaného na hranicích se Srbskem na migrantech, kteří se snaží dostat do EU. Organizace ve své zprávě kritizuje zejména 'systematické násilí' vůči dětem a mladistvým. 'Násilí proti dětem a dospívajícím osobám, které se snaží odejít ze Srbska, je neustálé a ve většině případů se ho dopouštějí policisté na hranicích členských států EU,' uvádí se podle agentury AFP.
Welt: Řecko předkládá o migraci falešná čísla - Každý měsíc dorazí do Německa 15 tisíc nových žadatelů o azyl. Většina z nich přichází po „uzavřené“ balkánské cestě. Aby nebyl průnik migrantů nápadný, předkládá vláda v Aténách falešná čísla. Napsal to německý nedělník Welt am Sonntag. List s odvoláním na německé bezpečnostní kruhy a nejmenované evropské diplomaty tvrdí, že Řecko zveřejňuje falešné údaje o počtu migrantů na svém území, a zakrývá tak i skutečný rozsah další migrace do zbytku Unie. Atény tak stále mluví o 62 tisících uprchlících na svém území, i když reálně je jich tam 44 tisíc. Tolik jich tam podle úřadu OSN pro uprchlíky dostává podporu. Přitom jen letos přišlo do Řecka dalších 20 tisíc žadatelů o azyl. Kvůli „trvajícím posíleným pohraničně policejním opatřením na makedonsko-řecké hranici“ získaly podle německých úřadů na významu „alternativní cesty“. Jedna z nich vede přes Bulharsko. Atény i Sofia prý nedbale střeží hranice svých zemí. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil si stěžoval, že nová migrační cesta vzniká i přes Slovensko.

Rumunsko
Z poznatků pracovníků IOM v Rumunsku vyplynulo, že letos přes Černé moře připlulo z Turecka do Rumunska cca 500 nelegálních migrantů. Poslední loď, která připlula v září, měla na palubě 197 migrantů. Migranti pocházeli převážně z Iráku a Íránu. Za cestu z Turecka do Rumunska uhradili částku v rozmezí 2 500 – 3 000 EUR za osobu. Tito migranti se následně pokusili překročit zelenou hranici s Maďarskem, neboť zde není hraniční plot. Další část se pokusila nelegálně překročit hranici se Srbskem. Všichni byli vráceni zpět, a to opakovaně.