Orientační nabídka
Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky
Vyhledávání
Cesta: Titulní stránka
Cesta: Titulní stránka
Aktuální stav počtu fyzicky přítomných žadatelů o mezinárodní ochranu: 203
Aktuální stav fyzicky přítomných klientů k 31.12.2016: 191
Nejpočetněji zastoupené skupiny klientů: Čína, Ukrajina, Arménie, Kuba, Ázerbájdžán.
Pobytové středisko nemá žádné informace o nečekaném navýšení klientů.
Podané informace poskytla Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Více k dispozici na webových stránkách www.mvcr.cz/migrace/.
Vyšní Lhoty:
Bělá pod Bezdězem:
Balková (dne 14.11.2016 se ZZC přesunulo z Drahonic do areálu v Balková):
EU zpřísní kontroly na svých vnějších hranicích. V reakci na nedávné teroristické útoky v Evropě se na tom dne 7.12.2016 shodli zástupci osmadvaceti členských zemí a Evropského parlamentu. Systematické kontroly se budou týkat i občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Unijní občané dosud při cestách na území evropské osmadvacítky či z něj systematické kontroly podstupovat nemuseli. Na základě dnes dosaženého kompromisu budou muset ale úředníci napříště na hranicích porovnat jejich doklady s těmi zanesenými v databance ztracených a ukradených dokumentů. Podrobit se občané EU budou muset i kontrole kvůli možnému ohrožení vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku. Pokud by kontroly měly nepřiměřený dopad na provoz na hranicích, budou moci členské země EU přistoupit také k cíleným kontrolám. Podmínkou ale bude, že na základě posouzení rizik vyloučí ohrožení vnitřní bezpečnosti EU a veřejného zdraví jejích občanů. Aby zvýšila bezpečnost na vnější hranici, EU usiluje také o zpřísnění vstupních kontrol pro občany třetích zemí, které nemají s EU vízovou povinnost.
Ve třetím čtvrtletí letošního roku požádalo v zemích EU o azyl takřka 360 000 lidí, převážně Syřanů, Afghánců a Iráčanů. V tiskové zprávě oznámil unijní statistický úřad Eurostat s tím, že zájem o mezinárodní ochranu v EU byl oproti druhému čtvrtletí vyšší o 17 %. Od ledna do září zaregistrovaly unijní státy přes 950 000 nových žadatelů o azyl, drtivá většina z nich tak učinila v Německu.
Chudé Italy štve přidělování bytů migrantům - obyvatelé římské chudinské čtvrti San Basilio se vzbouřili a nepustili marockou rodinu do přiděleného sociálního bytu. Tvrdí, že by se měl italský sociální systém nejprve postarat o své vlastní občany a teprve pak přidělovat bydlení cizincům. „To není rasismus. Je to o spravedlnosti. Sledovat je, jak obsazují byty, když my nic takového nemáme, to se snáší těžko,“ vysvětlil podle agentury AFP 26letý Enzo Morea, který s otcem už několik měsíců žije v karavanu.
Itálie předpokládá, že se letos na její území dostane rekordní počet migrantů. Pokud se udrží nynější trend, dorazí na Sicílii do konce letošního roku celkem 192 000 migrantů, domnívá se italské ministerstvo vnitra. V současné době v zemi pobývá zhruba 176 000 osob, které žádají o azyl. Je mezi nimi i na 24 000 nezletilých dětí, které se do Itálie dostaly bez doprovodu dospělých, což je dvojnásobek počtu z loňska. Většinu přicházejících podle ministerstva tvoří obyvatelé Nigérie, Eritrey a Guineje. Odsunuto z Itálie bylo zatím jen málo migrantů. Během letoška dostalo výzvu k opuštění země 17 000 osob, ve skutečnosti jich bylo ale deportováno jen 5 000.
Částku ve výši 150 milionů eur (čtyři miliardy Kč) uvolní německá vláda v příštích třech letech na pobídky neúspěšným žadatelům o azyl. Penězi je chce motivovat, aby se sami dobrovolně vrátili do vlasti. O peníze z fondu budou moci požádat nejen žadatelé o azyl, jejichž řízení již skončilo zamítnutím žádosti, ale také ti migranti, kteří se rozhodli vrátit do vlasti, aniž by vyčkali konečného rozhodnutí německých úřadů. 'Během příštích tří let uvolníme každoročně 50 milionů eur na návratové programy,' řekl Müller listu Augsburger Allgemeine.
Většina uprchlíků, která v Německu požádala o azyl, bude moci v zemi zůstat. V období od července do září letošního roku získaly mezinárodní ochranu tři čtvrtiny uchazečů o azyl.
Německo upozornilo, že od 15.12.2016 zavede nepřetržité kontroly na třech dálničních hraničních přechodech s Rakouskem, které hojně využívají i čeští řidiči. Jde o přechod na dálnici A3 u Pasova, na dálnici A8 u Salcburku a A93 u Kufsteinu, upřesnil podle agentury DPA bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. I když nově bude přítomnost policistů nepřetržitá, kontroly budou nadále jen namátkové.
Deportace afghánských běženců z Německa do jejich vlasti budou navzdory kritice opozice i některých neziskových organizací pokračovat. Novinářům to v Berlíně řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Německo v noci ze 14. na 15. 12. deportovalo zpět do Afghánistánu první skupinu Afghánců, jejichž žádosti o udělení azylu úřady zamítly. Padesát neúspěšných migrantů bylo posláno zpět do vlasti letecky z letiště ve Frankfurtu nad Mohanem na základě říjnové dohody Berlína a Kábulu.
Počet muslimů v Německu od roku 2011 vzrostl o zhruba 1,2 milionu. Celkem jich v zemi na konci loňského roku žilo 4,4 až 4,7 milionu. Vyplývá to ze zprávy o migraci za rok 2015, kterou dne 13. 12. schválila vláda. Podíl muslimského obyvatelstva na celkové populaci činí 5,4 až 5,7 %. V Německu žije celkem asi 81,4 milionu lidí.
Kolem 55 000 žadatelů o azyl se letos dobrovolně vrátilo z Německa do své vlasti. Jde o nejvyšší počet za posledních 16 let. Velká část migrantů, kteří odešli zpět do domovských zemí, pocházela ze západního Balkánu a měla jen nepatrnou šanci na získání trvalého pobytu v Německu. S odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky o tom informoval dne 28. 12. server deníku Süddeutsche Zeitung.
Rakousko eviduje k začátku prosince 39 000 azylových žádostí, do konce roku se očekává něco přes 40 000 podaných žádostí. Z toho bylo k azylovému řízení připuštěno 32 000 žádostí, tj. 86 % horní hranice počtu žádostí stanovené pro letošní rok.
Z Rakouska bylo v roce 2016 vráceno cca 10 000 migrantů. Největší díl tvoří dobrovolné návraty a návraty dle Dublinu. Největší skupinu tvoří Iráčané (16 %), poté Afghánci (11 %) a Íránci (7 %). Do Afghánistánu se vrátilo dobrovolně 700 osob. Do Rakouska bylo z Německa v roce 2016 navráceno cca 12 000 osob, a to především na začátku roku. Zpravidla se jedná o osoby, které byly zachyceny v blízkosti hranic. Často se jedná o osoby, které již v některém členském státě EU podaly žádost o azyl.
Kontroly na rakousko-německých hranicích zůstávají zpřísněné. Aktuálním problémem je stav na italsko-rakouské hranici, resp. pomalu jedoucí nákladní vlaky přes Brennerský průsmyk, které převážejí nákladní vozidla. Migranti na tyto vlaky za jízdy naskakují a nechávají se schovaní v nákladních vozech či pod nimi převézt do Rakouska nebo až do Německa.
Pětapadesát marockých a španělských pohraničníků utrpělo zranění při zásahu proti zhruba 1 100 Afričanů, kteří se pokusili překonat plot oddělující španělskou severoafrickou enklávu Ceutu od Maroka. Zranění podle místních úřadů utrpělo 50 marockých a pět španělských pohraničníků, kteří se snažili migrantům zabránit v překonání šest metrů vysokého žiletkového plotu. Úspěšně se do Ceuty dostali pouze dva migranti, oba utrpěli zranění a byli převezeni do nemocnice.
Až 2 000 dalších syrských uprchlíků chce přijmout Švýcarsko v příštích dvou letech. Má jít zejména o zvlášť zranitelné běžence, kteří se nacházejí v zemích sousedících se Sýrií, kde ale nemohou zůstat. Jeden z nejbohatších států Evropy se chystá přijímat hlavně rodiny, ženy a děti, ale také staré a nemocné osoby. Do Švýcarska mají přijet lidé, kterým již dříve přiznal status uprchlíků UNHCR.
Výjimečný stav byl ve Francii podle očekávání prodloužen do 15. 7. 2017. Vláda tento krok zdůvodnila přetrvávající hrozbou teroristických atentátů v zemi a potřebou zajistit za této situace bezpečnost v době konání prezidentských a parlamentních voleb. Ty se budou konat příští rok na jaře. Výjimečný stav byl zaveden po krvavých atentátech v Paříži loni v listopadu, kdy islamisté zabili 130 osob. Nyní byl výjimečný stav popáté prodloužen.
Na severu Francie v Calais dokončili výstavbu kilometrové zdi, která má bránit imigrantům v nelegálním přechodu do Británie. Stavba začala v září a stála 2,7 milionu eur (73 milionů Kč), které podle agentury AFP zaplatila Británie. Stavba má hlavně zabránit pokusům uprchlíků naskakovat na kamiony mířící přes Lamanšský průliv do Anglie. Čtyři metry vysoká zeď navazuje na již dříve vybudované oplocení podél trasy mířící k ústí eurotunelu a ke calaiskému přístavu.
Do Lotyšska se začínají vracet uprchlíci, kteří původně byli zemi přiděleni v rámci kvót EU, ale z Pobaltí zakrátko odcestovali do jiných zemí. Tam však zjistili, že nezískají ani práci, ani povolení k pobytu, a tak se vracejí do Lotyšska. Informovala o tom místní média. Vydržet v Lotyšsku je pro uprchlíky obtížné, protože sociální dávky jsou příliš skromné a stěží najdou práci, protože místní zákony vyžadují znalost státního jazyka. V případě neznalosti hrozí pokuta, a to i zaměstnavateli.
Tisíce přistěhovalců a uprchlíků, které uvázly v Řecku, jsou nuceny žít v nedůstojných podmínkách a jejich situace se s příchodem zimy ještě zhoršuje. Nevládní organizace, jako je Oxfam, Save the Children, Amnesty International nebo Human Rights Watch, vyzvaly v této souvislosti evropské státníky, kteří se sejdou na summitu EU v Bruselu dne 15. 12., aby přijali okamžitá opatření, která mají zhoršování podmínek uprchlíků zastavit. Organizace kritizují fakt, že se 16 000 uprchlíků a migrantů tísní na několika ostrovech na východě Egejského moře, ačkoli jsou tam ubytovací kapacity méně než poloviční. Zabraňuje se jim přitom přesun do kontinentálního Řecka, a to prý z obav, že se naděje na jejich vrácení do Turecka zmenší.
Zobrazit vyhledávací formulář »
Sociální sítě