Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky

Informace o dění v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí za listopad 2016
Aktuální stav počtu fyzicky přítomných žadatelů o mezinárodní ochranu: 212
Nejpočetněji zastoupené skupiny klientů:  Čína, Ukrajina, Arménie, Kuba.
Pobytové středisko nemá žádné informace o nečekaném navýšení klientů.

Přehled nelegální migrace za měsíc listopad 2016
Podané informace poskytla Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Více k dispozici na webových stránkách www.mvcr.cz/migrace/.

Jednotlivá zařízení pro zajištění cizinců k datu 27.11.2016:
Vyšní Lhoty:

• v zařízení je kapacita 544 lůžek pro ubytování a umístění mužů zajištěných na Moravě
• k datu 27.11.2016 bylo v zařízení ubytováno 8 cizinců z 5 zemí

Bělá pod Bezdězem:

• v zařízení s kapacitou 246 lůžek je určené k ubytování rodin a žen zajištěných na celém území ČR
• k datu 27.11.2016 bylo v zařízení ubytováno 10 cizinců z 5 zemí

Balková (dne 14.11.2016 se ZZC přesunulo z Drahonic do areálu v Balková):

• v zařízení je kapacita 200 lůžek pro ubytování samostatných mužů zajištěných v Čechách
• k datu 27.11.2016 bylo v zařízení ubytováno 59 cizinců z 20 zemí.

Aktuální situace v zemích EU:
Eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos vyzval země visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), aby se zapojily do schváleného programu přerozdělování migrantů. Avramopulos na členy EU opakovaně naléhá, aby více podpořili realizaci loni schváleného přerozdělení 160 000 osob, které o azyl požádaly v Itálii a v Řecku. Země ze střední a východní Evropy ale plán 'přerozdělování podle kvót' od počátku odmítaly. Italský premiér Matteo Renzi již ke konci října prohlásil, že další rok jako ten letošní by byl pro zemi neúnosný. Také pohrozil EU, že Itálie přestane platit do unijního rozpočtu, pokud jí unijní státy s uprchlíky nepomůžou. Ještě dál šel před týdnem řecký ministr pro migraci Janis Muzalas, když visegrádskou čtyřku v řecké televizi obvinil ze sabotování evropského plánu přerozdělování uprchlíků.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) dne 7. 11. 2016 označil za skandální výroky některých evropských politiků, kteří ČR a další státy V4 považují za nespolehlivé země v řešení migrační krize. „Součástí ofenzívy je otevřené vydírání, konkrétně výhrůžky snížení prostředků ze strukturálních fondů,“ napsal Chovanec v prohlášení. ČR podle ministra na rozdíl od Itálie a Řecka své mezinárodněprávní závazky včetně azylových plní. Slovní útoky označil za „mimořádně nebezpečný nekonstruktivní přístup“, který může zavést EU do trvalé politické krize.

Itálie
Milán nezvládá migrační krizi. Místní policie už nezvládá migrační krizi a vláda proto posílá do města 150 vojáků. Starosta města požádal vládu o pomoc poté, co město doslova zaplavily gangy migrantů. Vydírají obchodníky a snaží se ovládnout obchod s drogami. Starosta věří, že za pomoci armády se podaří dostat vyhrocenou situaci a ve městě opět pod kontrolu.

Německo
Počet Turků usilujících o azyl v Německu se letos zdvojnásobil. Souvisí to především s tvrdými zákroky tureckých úřadů po zmařeném červencovém puči, které postihly mnoho lidí. Většinu žádostí ale Berlín odmítá. Mnoho neúspěšných uchazečů o ochranu ale přesto v Německu dál zůstává, upozornil dne 12. 11. 2016 web listu Die Welt. Německo je připraveno pomoci a případně i udělit azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim tureckého prezidenta Erdoğana.
Jeden syrský uprchlík stojí německé daňové poplatníky ročně 11 800 eur (asi 319 tisíc Kč). Napsal to deník Bild, který citoval z odpovědi vlády na interpelaci poslanců strany Levice ve Spolkovém sněmu. Do těchto nákladů se započítávají mimo jiné výdaje na ubytování, péči o nezletilé migranty bez doprovodu, platby za školy a jazykové kurzy. Zmíněná suma ale neobsahuje výdaje na ekonomickou integraci žadatelů o azyl, jako například další vzdělávání či rekvalifikační kurzy, a nejsou v ní započítány ani náklady na deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Tíhu péče o migranty nesou na svých bedrech města a obce, které proto žádají vlády jednotlivých spolkových zemí o větší podporu.

Švédsko a Norsko prodloužily do února 2017 pohraniční kontroly, které byly zavedeny s cílem omezit počet migrantů vstupujících na jejich území. Informoval o tom zpravodajský server The Local. Prodloužení kontrol oznámilo už i Německo na svých hranicích s Rakouskem.

Island
Vlna žádostí o azyl, jakou zejména v druhé polovině roku 2016 prochází Islandem, nemá v dějinách ostrova obdoby. Za období leden-říjen 2016 bylo na Islandu podáno 761 žádostí, z toho více než polovina občany Makedonie (216) a Albánie (195), tj. bezpečných zemí, u nichž je míra zamítnutí prakticky 100%. Tito migranti nicméně využívají volného pohybu po ostrově a vyplácených azylových dávek po dobu vyřizování žádosti, příp. odvolání proti zamítnutí. Početně mezi žadateli o azyl na Islandu dále následují občané Iráku, Sýrie a Gruzie.

Aktuální situace v zemích balkánské trasy:
Bulharsko
V uprchlickém táboře Charmanli na jihu Bulharska se dne 24.11. vzbouřilo na dva tisíce migrantů. Během incidentů uprchlíci napadli policisty, začali demolovat nově postavenou budovu a založili přitom několik požárů. Podle bulharských médií žádali otevření 30 km vzdálené hranice a volný průchod do Srbska. Server Novini.bg napsal, že se migranti vzbouřili kvůli nařízení, že nesmějí opouštět tábor. Úřady toto opatření zavedly v minulých dnech s poukazem na to, že se mezi obyvateli objektu jsou infekční onemocnění.