Historické památky Města Kostelec nad OrlicíPřirozeným centrem města je náměstí Františka Palackého, na kterém se kromě obou radnic a několika význačných měšťanských domů nachází barokní Mariánský sloup z roku 1707, novogotický Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1874 a empírová kašna z počátku 19. století s postavou nymfy – Orlice. Stará radnice zřízená z měšťanského domu, z roku 1574, o sto let později barokně upravena. Věž byla přistavěna v roce 1694. V letech 1810 – 24 proběhla její klasicistní přestavba. Nová radnice na parcelách dvou domů, které vyhořely roku 1863, byl v roce 1887 zbudován novorenesanční reprezentační objekt. Dnes sídlo Městského úřadu a České spořitelny. Děkanský kostel sv. Jiří Výrazná dominanta města, byl postaven na místě starého gotického kostela v letech 1769 –73, vKostel sv. Jiří, autor: Martin Rýdel pozdně barokním slohu, stavitelem Františkem Kermerem. Hřbitovní kostel sv. Anny Raně barokní stavba, postavená východně od městských hradeb, hrabětem Františkem Zárubou, v letech 1686 – 91. Kostel J. A. Komenského Renesanční stavba z let 1580 – 86 sloužila jako modlitebna sboru Českých bratří. Koncem 17. století byl kostel po ničivém požáru znovu vystavěn. Konečné úpravy se budova dočkala v roce 1914, podle plánu Václava Roštlapila z Kostelce. Nový zámek V empírovém stylu byl postaven pro hraběte Josefa Kinského v letech 1829 – 35, podle plánů architekta Jindřicha Kocha, který zároveň navrhl i řešení interiérů s bohatými soubory nábytku, obrazů a grafiky.Objekt prochází v posledním desetiletí rozsáhlou rekonstrukcí. Současně byl v okolí zámku založen anglický park vysoké přírodně krajinářské hodnoty. Starý zámek Původní tvrz, založená před rokem 1620, byla přestavěna na zámek po požáru roku 1668. Po dalším požáru v roce 1777 byl obnoven královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem.
Kulturní památky v okolí Kostelce nad OrlicíZámek Častolovice, postavený v 16. stol na místě původní vodní tvrze. Během druhé poloviny 19. stol. a počátkem 20. stol. byl zámek několikrát přestavován. Ve čtyřech místnostech se dochovaly renesanční kazetové malované stropy s náměty biblických příběhů. V expozici jsou instalována díla nizozemských, italských, francouzských a středoevropských mistrů ( např. K. Škréty, J.H. Shönfelda, J.M. Rottmayera…) V druhé polovině 19. stol. byl u zámku založen tzv. anglický park o rozloze cca 30 ha. Zámek Rychnov nad Kněžnou Zámek Rychnov n. Kn., autor: Martin Rýdel, pořízeno 8.8.2007Největší kulturní památkou v Rychnově je barokní zámek postavený v letech 1676 – 1690 hejtmanem Fr. Karlem z kolovrat. Rozšířen byl podle návrhu J. Santiniho před r. 1722. Významná je Kolovratská obrazová galerie z 16. – 17. stol. V zámku jsou též instalovány též expozice Okresního muzea Orlických hor a Orlické galerie. Zámecký kostel sv. Trojice byl jako pozdně gotický postaven za Kryštofa Betengla z Neyenperku v letech 1594 – 1602. Po požáru na konci 18. stol. přestavěn arch. Pavlíčkem, zařízení už novogotické. U kostela stojí hranolová zvonice z r. 1604 se slavným renesančním zvonem Kryštofem, ulitým J. Benešovským. Zámek Doudleby nad Orlicí Zámek Doudleby nad Orlicí, autor: Martin Rýdel, pořízeno 9.8.2007Od 10. do 20. stol. sed na doudlebském panství vystřídalo několik majitelů, prvním byl v 10. stol. rod Slavíkovců, následoval Mikuláš z Potštejna, Karel IV., Václav IV., Vilém z Perštejna. Od roku 1562 je panství majetkem Mikuláše staršího z Bubna. Jeho rodu patřilo až do roku 1945. V 2. pol. 16. stol. se začalo se stavbou pozdně renesančního zámku. Čtyřkřídlá budova s nádvorními arkádami je po vnějších i vnitřních zdech zdobena renesančními sgrafity. V 17. stol. byl zámek přestavěn a byly upraveny prostory prvního patra. Z té doby také pochází malířská výzdoba. Dodnes se zachovaly nástropní malby, které lze tématicky rozdělit do tří okruhů: výjevy mytologické, náboženské a emblématické. Za pozornost stojí také kachlová kamna z roku 1690. Na kachlech jsou erby pánů z Bubna a Litic. V zámecké kapli Sv. rodiny z 2. pol. 17. stol. je křížová klenba zdobená štukami a nástěnnými obrazy světců. Zámek je obklopen anglickým parkem, který byl založen poč. 19. stol.. Zámek Opočno je vzácnou renesanční památkou postavenou italskými staviteli. V 18. stol. přestavěn ve stylu baroka. Nejvýznamnější částí zámeckých sbírek je obrazárna s díly holandských, italských a českých mistrů a sbírka zbraní s exponáty antickými, africkými, indiánskými, která je po zničení sbírek španělského krále světovou raritou. Vzácná je i zámecká knihovna s 12000 svazků. Pod zámkem je anglický park se vzácnými dřevinami, rybníčky s umělými vodopády, čínským pavilonem a umělou jeskyní pro poustevníky. Za parkem se rozkládá obora, v níž se chovají daňci, mufloni a jeleni Dybowského. Hrad Potštejn Rozsáhlý pevnostní areál hradu Potštejna vznikl na konci 13. století. V první polovině 14. století se stal sídlem pověstného loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna. Roku 1339 byl hrad dobyt, pobořen a zabrán Karlem IV., který ho v následujících letech znovu postavil. Na konci 15. století získali potštejnské panství Pernštejnové, kteří hrad přestavěli. Během 17. století hrad zpustl, až v 18. století zde byl postaven kostelík, křížová cesta a kaple Svatých schodů. V podhradí byl v letech 1749 – 1755 postaven barokní zámek s přilehlým parkem. Poutní místo Homol nedaleko hradu Potštejna, u vesnice Lhoty, nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte zbudovat v letech 1692 – 1696 raně barokní kostel Panny Marie Bolestné. Postupně zde vznikl poutní areál se dvěma kaplemi a přístupovým schodištěm o 153 stupních a 16 odpočívadlech, lemovaný balustrovým zábradlím se sochařskou výzdobou. Počet schodů odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci s 3 úvodními Zdrávasy, odpočívadla Otčenášů. Sochařská výzdoba je z 2. poloviny 18. století. Jedná se o práci kamenické dílny rodiny Hendrichů z Litomyšle. Poutní areál je ojedinělou středoevropskou umělecko - historickou a stavební památkou.
Sociální sítě