Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky

Kostel je umístěn v centru města, v jižní linii Jiráskova náměstí a výrazně spoluvytváří siluetu města. Je zapsanou kulturní památkou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 14041/6-2297. První zprávy pocházejí již z roku 1323. Na místě staré gotické budovy jej postavil stavitel František Kermer z Hradce Králové v letech 1769 – 73 v pozdně barokním slohu. Dnešní podoba je z této doby. V letech 1891 – 93 proběhly rozsáhlé opravy. Půdorys stavby tvoří kříž. Presbytář je trojboce uzavřen s čtvercovou sakristií v ose. Západnímu průčelí dominuje dvojice věží. Podélná loď je zaklenuta třemi poli valené klenby s lunetami do pásů, příčná loď v křížení plochou kupolí a v ramenech vždy jedním polem příčné valené klenby s lunetami. Presbytář je zaklenut valeně s lunetami. Západní průčelí má předsunutý mohutný rizalit s dvojicí polopilířů a polosloupů. Vrcholí štítem, po jehož stranách jsou voluty, dominující postavení západního průčelí je zvýrazněno dvěma hranolovitými věžemi s dvěma barokními stlačenými helmami. Nad vchodem do sakristie je vytesán letopočet 1773. Zařízení kostela je ze stejné doby, pronikavě pseudoslohově renovováno roku 1893, kdy probíhala celková oprava kostela. Hlavní oltář je rámový,  s obrazem sv. Jiří od A. Wernera z roku 1891,  sochy andělů nad brankami jsou od J. Pacáka z období kolem roku 1735.   Na tabernáklu je pozdně gotická dřevěná socha Madony, kol. roku 1500 mezi dvěma adorujícími anděly, z r. 1778. Čtyři boční oltáře řadíme mezi pozdně rokokové, datované kol. roku 1780. V podvěží kaple sv. Kříže se sousoším Kalvárie, téměř klasicistní kol. roku 1780. Kazatelna je rokoková, kolem roku 1780, lavice  z téže doby. Křížová cesta od A. Muhla podle Fuhricha: pod kruchtou obraz sv. Aloise od J. Umlaufa z roku 1892. Cínová křtitelnice z roku 1540 od konváře Václava. Kostel má opravenou  střechu a žlutě barvenou omítku. Nová fasáda dvou věží a hlavního průčelí byla provedena stavební firmou  LAGUNA Solnice    v roce 1995-96, včetně nátěru a opravy. V této souvislosti uskutečněna  i výměna všech dožilých klempířských prvků v této části objektu za prvky z měděného materiálu.  Zpět do interiéru  kostela byla umístěna z  exteriéru, od severní stěny presbytáře, v roce 2007 restaurovaná pískovcová plastika v podživotní velikosti (cca 1,3 m) socha Mojžíše v renesančním slohu, kol. r. 1600. Stojící vousatý muž v suknici, kabátci a plášti, pravou rukou přidržuje desky (desatero). Obličejová partie je rozrušena. Nesla původně kazatelnu.

Oprava elektroinstalace a následná výmalba interiéru kostela předcházela jedné z posledních úprav,  úpravě – připojení vytápěcích koberečků v lavicích uvnitř kostela a to v roce 2012.  V roce 2014 proběhla obnova dvou dožilých  oken bez vitraji na lodi kostela. Rok před touto obnovou proběhlo restaurování vitrajového okna. V letošním roce vlastník  zadal obnovu (restaurování) druhého vitrajového okna.