Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky

Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.Až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého Opatovického kláštera. Hrad dal postavit v letech 1421 - 1423 hejtman Diviš Bořek z Miletínka a přenesl na něj správní středisko z Opatovic nad Labem. Pozdně gotický hrad vznikl přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. století pány z Pernštejna, s unikátním opevňovacím systémem.

Hrad Lanšperk byl založen v polovině 13. století. Byl to vzácný typ hradu s plášťovou zdí a bez jediné věže. Kolem roku 1451 vybudoval pan Kostka z Postupic nové opevnění předhradí s mohutnou baštou. Od 16. století nebyl hrad trvale obydlen a zpustl. Zachovány zůstaly zbytky paláce, opevnění a klenutého sklepa. V současné době pracuje na postupné rekonstrukci zříceniny Sbor pro záchranu hradu Lanšperka.

Hrad Litice je jednou z nejhezčích dominant údolí Divoké Orlice. S jistotou nelze přesně určit jeho založení, ale podle dostupných materiálů je pravděpodobné, že ho založil Půta z Potštejna z rodu Drslaviců na přelomu 13. - 14. století a pojmenoval jej podle rodového sídla na Plzeňsku. Hrad postupně vystřídal několik majitelů: Rudolfa Habsburského, Jindřicha Korutanského a Jana Lucemburského.

Hrad Potštejn byl založen Půtou z Potštejna z rodu Drslaviců patrně před r. 1287 jako mohutný gotický hrad, jeden z nejpevnějších v celé podorlické oblasti. Jeho syn Mikuláš, loupeživý rytíř, zde našel bezpečné útočiště. Během času hrad vystřídal několik majitelů. Ve 14. století byl dobyt a značně poškozen. V 16. století byl hrad Potštejn reprezentačním sídlem Pernštejnů a plnil funkci správního centra.

Hrad Žampach vznikl na stejnojmenném homolovitém kopci kolem r 1300. Kolem roku 1324 získal hrad do vlastnictví český král Jan Lucemburský, po něm pak loupeživý rytíř Jan Pancíř ze Smojna. Císař a král Karel IV. potrestal propadnutím majetku, po té byl Pancíř oběšen. Král převzal hrad a panství do vlastní správy. Později byl Žampach několikrát dobyt,vyloupen a zpustošen husity a po té slezskými vojsky. Kolem r. 1469 došlo k jeho přestavbě Janem ze Žampachu.

Roku 1872 se kostelecké panství stalo majetkem vedlejší větve Kinských. První držitel, syn knížete Ferdinanda, hrabě Josef Kinský (1806 - 1862) si dal postavit v letech 1829 - 33 podle plánu vídeňského architekta Jindřich Kocha na západním okraji města nové sídlo - empírový zámek.

Kostelec nad Orlicí se poprvé připomíná v r. 1303, kdy Mikuláš z Potštejna daroval farní kostel klášteru Na Zderaze. Další zpráva je z r. 1316 v souvislosti s odbojem části české šlechty proti králi Janu Lucemburskému. Tehdy zde byl opevněný kostel, který počátkem r. 1316 obléhali královi odpůrci.

Na místě dnešního zámku stávala ve 13. století vodní tvrz. Pro její stavbu byly využity močály pod soutokem Bělé a Kněžné. Nejznámějším z majitelů byl Půta z Častolovic. Jeho osobu můžeme hodnotit jako zakladatele rozsáhlé rodové državy. Asi v polovině 15. století se tvrz stala majetkem pánů z Kunštátu. Jedním z majitelů byl Jiří z Poděbrad, který věnoval městečku Častolovice městský znak: v modrém štítě zlatou pstruhovitou rybu probodnutou šípem.

Doudlebský zámek stojí v parku na okraji obce. V roce 1588 ho dal postavit Mikuláš starší z Bubna. Rodu Bubna - Litic patřil zámek až do roku 1948. Po dostavbě roku 1590 byl využíván jako lovecký zámek. Je postaven v renesančním slohu s několika gotizujícími prvky. Má čtvercové nádvoří, v přízemí je arkádový ochoz s křížovou klenbou. Stěny zámku jsou bohatě zdobeny sgrafity s tzv. kobercovým vzorem.

Zámek v Náchodě byl původně raně gotický hrad, založený roku 1254 Hronem z rodu Načeraticů. Pravděpodobně současně bylo založeno i město Náchod. Během staletí se vzhled zámku měnil. Z původního gotického opevnění se rozrostl do poměrně rozsáhlého pevnostního celku. K nejvýznamnějším majitelům patřili např. český král Jan Lucemburský v letech 1316-1325, od roku 1367 do roku 1390 Anna kněžna Svídnická, v roce 1456 hrad dobyl budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Zámek je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Byl založen roku 1501 Janem Černčickým z Kácova. Původní hrad za dalších majitelů v pol. 16. století Pernštejnů a hlavně v 2. pol. 16. století za Štubenberků, nabyla podoby zámku, jehož půdorys je v podstatě dodnes zachován. Štubenberkům bylo panství pro jejich účast na stavovském povstání zkonfiskováno.

Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy s třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu.

První zmínka o Ratibořicích pochází z konce 14. století, kdy v místech zvaných Na starých Ratibořicích, stávala tvrz Vaňka ze Žampachu. V následujícím století připadla tvrz k Rýzmburskému panství. O sto let později ji připojili Smiřičtí k náchodskému velkostatku. Zámek, Staré Bělidlo a Ludrův mlýn pak jsou především známy osobou spisovatelky Boženy Němcové a jejím dílem Babička, stejně tak postavou kněžny vévodkyně K. V. Zaháňské.

Zámek byl za dob Norberta Leopolda a jeho syna Františka Karla II. v hlavním průčelí rozšířen na obou stranách o boční křídla ukončená věžemi, mansardové střechy hl. budovy dostaly polopatrové nástavce a vikýře. Kostel Nejsvětější Trojice dostal nové průčelí orientované na hlavní osu zámeckého komplexu. V návaznosti na kostel byla vystavěna budova piaristické koleje. Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze.

Železná věž, okr. Ústí nad Orlicí. Moderní ocelová konstrukce sloužící telekomunikačním účelům a turistům byla otevřena v roce 1996. Je celkem 55 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina se nalézá ve výšce 40 m. Poskytuje nádherný výhled na Orlické hory, Jeseníky i Českomoravskou vrchovinu. Předchůdkyní dnešní věže byla dřevěná rozhledna vybudovaná ústeckým okrašlovacím spolkem v roce 1905 (zanikla při požáru v roce 1918). Vedle rozhledny se nachází turistická chata Hvězda.

Pravděpodobně někdy před rokem 1910 byla vedle kaple postavena jednoduchá dřevěná věž, netradičního vzhledu,s úzkou vyhlídkovou plošinou, na níž se sotva směstnali čtyři lidé. Pod ní byl nouzový úkryt, který v zimě oceňovali především lyžaři. Co prý náštěvníkům nejvíce vadilo, byla samotná kaple, bránící ve výhledu severním směrem. Rozhledna pravděpodobně zanikla v průběhu první světové války, nejspíše však až po roce 1917.

Již za dva roky po svém vzniku (1893) otevřel náchodský spolek KČT nově postavenou chatu s rozhlednou na Dobrošově. Působila velice skromně - stála pouhých 2 300 zlatých, měla tři přízemní místnosti, nad nimiž se zvedala osmiboká, zděná, 6 m vysoká věž. Od svého otevření 24. listopadu 1895 se dobrošovská chata stala baštou náchodské turistiky a cílem mnoha rodinných výletů.

Ve třicátých letech se začaly na hranici se sousedním Německem přiostřovat národnostní spory. Turistům se nedoporučovalo používat do té doby velice oblíbené Steinmanovy cesty s nádhernými výhledy do Pruska, jdoucí po státní hranici. Byla vyznačena a upravena cesta nová, a to přes Polomský vrch, kde byla v roce 1935 otevřena i nová rozhledna. Šlo o jednoduchou trámovou konstrukci o třech patrech, uváděnou pod jménem Vyhlídka dr. Valiny. Bohužel, podobně jako na Vrchmezí, i tato rozhledna brzy po válce zanikla.

Nejmohutnější rozhledna Orlických hor stojí na Suchém vrchu u Jablonného nad Orlicí. Byla postavena v letech 1931 - 32 podle návrhu architekta Patrmanna. 32 metrů vysoká věž se dvěma vyhlídkovými ochozy zároveň sloužila jako vodárna pro sousední chatu, která byla postavena již o něco dříve, v letech 1926 - 28.

Tato rozhledna, vlastně kopie táborské rozhledny Hýlačky, byla na Kapelském vrchu v sousedství kaple sv. Rozálie postavena v roce 1932. Dvacet metrů vysoká Rozálka má tvar starobylé husitské hlásky. Obvykle bývá uzamčena, klíče si však lze vyzvednout na adrese vyznačené u vstupních dveří.

Velká Deštná se může chlubit hned dvěma nej - je to nejvyšší hora Orlických hor, a zároveň má nejmenší rozhlednu tohoto pohoří. Její vyhlídková věž ze čtyř otesaných kmenů spojených do tvaru pyramidy. Ve výšce pouhých pěti metrů je umístěna jednoduchá vyhlídková plošina, na niž se vystupuje po žebříku. I těchto pět metrů však stačí na to, aby se před Vámi otevřel úchvatný kruhový rozhled.

Hlavním konstrukčním materiálem je dřevo, točité schodiště je ocelové. Výška rozhledny je 30m, vyhlídkové plošiny jsou v 11 a 25,5 metrech. Lze předpokládat, že se vrbická rozhledna stane přitažlivým turistickým cílem našeho regionu.

Vůbec první vyhlídková stavba v Orlických horách byla postavena na Vrchmezí (původní název Humeničnej) v 80. letech 19. století. Byla to dřevěná, šestnáct metrů vysoká vyhlídková věž. V roce 1910 byla původní věž natolik zchátralá, že se vedení Kladského spolku rozhodlo nahradit ji stavbou kamennou. Z finančních důvodů se však postavila rozhledna opět dřevěná, jen o několik metrů vyšší. V roce 1946 chata vyhořela a pravděpodobně v téže době zanikla i rozhledna.

V současnosti se pevnost Adam nachází ve vojenském prostoru a její podzemí využívá armáda jako skladiště. Tvrz je nepřístupná veřejnosti a není povolen ani přístup na povrch jednotlivých objektů.

Dělostřelecká tvrz Bouda je v současné době největším muzeem československého stálého opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla součástí pevnostního systému budovaného v letech 1935-38.

Je se svými čtyřmi bojovými objekty jednou z nejmenších tvrzí čs. opevnění. Byla postavena v prostoru kóty 681 Výšina (Berghöhe) severovýchodně od Králík. Název Výšina, který se objevuje v některé literatuře zabývající se problematikou opevnění nebyl nikdy používán. Tvrz byla budována zejména pro obranu tzv. Zemské brány navazující...

Stavebně nedokončená čs. dělostřelecká tvrz. Veřejnosti zpřístupněn prozatím stavebně dokončený pěchotní srub N - S 48. Ve výtahové šachtě se schodištěm do nedokončeného podzemí je dochováno původní bednění. Ve srubu vzniká vojenskohistorická expozice.

Rozestavěná dělostřelecká tvrz, součást Čs. pohraničního opevnění z let 1935-1938, s prohlídkou rozsáhlého podzemí. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. V krytických zářiových dnech roku 1938 se již začalo bednit a betonovat podzemí, vybetonovány byly 3 z plánovaných 6 srubů tvrze, jsou to 2 objekty pěchotní a jeden dělostřelecký (jediný v ČR přístupný zevnitř).

Pevnost Hanička se nachází nedaleko města Rokytnice v Orlických horách, 65 km východně od Hradce Králové. Byla budována jako součást našeho stálého předválečného opevnění budovaného proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Její výstavba probíhala v letech 1936 - 1938. Stavebně byla dokončena za necelé da roky a její stavba stála 28 milionů předválečných korun.

Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780-1787 z rozhodnutí císaře Josefa a patří k vrcholným dílům bastionového opevnění. Její nejmocnější zbraní byl však podzemní obranný systém v délce 45 km, který patří k unikátním technickým stavbám konce 18. století. Je to nejrozsáhlejší podzemní komplex v Evropě.